Co potřebuje?

Pokud uvažujete o pořízení křečíka Roborovského, měli byste znát alespoň základní informace o chovu a potřebách tohoto druhu. Obecně jsou roboráčci nenároční domácí mazlíčci, ale rozhodně nejsou "bezúdržboví"! Proto jsem vytvořila jakýsi souhrn "nutného minima" pro každého majitele roboráčka.

Vhodné bydlení

Pro roboráčky je z mé zkušenosti nejvhodnější plastový box. Osvědčily se např. úložné boxy Samla z Ikey (případně podobné boxy od jiných výrobců) nebo boxy typu Ferplast Duna. Použít lze také klec s velmi malou roztečí mříží (méně než 0,8 mm) nebo skleněné akvárium. 

Roboráčci nejsou přizpůsobeni pro šplhání, proto doporučuji zvolit ubikaci spíše nižší a širší. Ve vysoké ubikaci by si mohl křečík při pádu z výšky ublížit. 

Český křeččí klub uvádí jako minimálními rozměry ubikace 55x30x20 cm (šxhxv). Tyto rozměry jsou ale určeny opravdu jako naprosté minimum pro jednotlivce. Osobně za minimum pro 1-2 roboráčky považuji rozměr 60x35 cm a pokud počítáte s více křečíky, ubikace by měla být také adekvátně velká, pro skupinu (např. 3 - 4 samic) min. 70x40 cm.

Z podestýlek se u nás nejvíce osvědčily Chipsi Super, konopné pazdeří, jemné dřevěné štěpky nebo jemné i hrubé bezprašné hobliny (NE PILINY (prach) - způsobují zdravotní potíže). Vždy používám více druhů podestýlky a vše míchám se senem. Tunely, které si křečíci vyhrabou, potom lépe drží a nebortí se. Roboráčci hrabou rádi, proto je pro ně vhodná vyšší vrstva podestýlky, klidně i 15 cm a více. 

Dále v ubikaci nesmí chybět: 
  • domeček - např. z kokosu, dřevěný...; stačí menší velikost
  • napáječka - plastová nebo skleněná; nejvíce se mi osvědčila skleněná kapátka s přísavkou (neplňte je úplně plné, potom netečou!), lze použít i napáječku s kuličkou; miska je méně praktická kvůli znečištění vody 
  • miska na jídlo - nejlépe z keramiky nebo kameniny, kterou křečík nepřevrhne
  • miska s pískem pro činčily, ve kterém se křečíci "koupou"; co nejjemnější (např. značka Apetit), hrubší roboráčci ignorují
  • materiál na stavbu hnízda - natrhaný neparfémovaný toaletní papír nebo papírové ubrousky; zcela nevhodné jsou vláknité materiály jako textil a různé vaty (i ty prodávané přímo pro křečky); vlákna se mohou omotat okolo končetiny a zaškrtit jí
  • různé prolézačky, roury, roličky od toaletního papíru...
  • kolečko na běhání - minimální průměr 20cm, nutná je plná podlaha kolečka (naprosto nevhodná jsou klasická kovová kolečka, kde se křečíkovi může snadno zaklínit noha), lze použít i tzv. "talíř"; není zcela nezbytné, pokud je ubikace dostatečně velká

Vybavení ubikace by ideálně mělo být z přírodních materiálů (dřevo, tráva, papír) nebo z keramiky, kameniny atd. Plast není moc vhodný, křečíci vybavení hlodají a plastové kousky by jim mohly ublížit.

Krmení

Hlavní složku krmení křečíků tvoří krmná směs. Kvalitní směsi nabízí např. JR Farm. Směs, kterou krmíme v naší CHS, můžete zakoupit na eshopu Rodentia.cz. Případně si směs můžete i sami namíchat (doporučuji spíše zkušenějším, špatně sestavenou krmnou směsí můžete napáchat hodně škody). Směs by určitě neměla obsahovat extrudované nebo uměle barvené granule, které jsou naprosto zbytečné až škodlivé a navíc pekelně předražené. 

Křečíci by měli několikrát do týdne dostat kousek čerstvé zeleniny (listové saláty, mrkev, celer, okurka, paprika...). Ovoce podáváme pouze výjimečně a v opravdu malém množství kvůli vysokému obsahu jednoduchých cukrů.

Roboráčci jsou všežravci, proto by měli pravidelně dostávat i zdroj živočišné bílkoviny (např. živý a sušený hmyz, vařené kuřecí maso - nesolené a nekořeněné, bílý jogurt, tvaroh...). Mláďatům ve vývinu podáváme bílkovinné potraviny častěji, 2-3x týdně. 

Podáváme přibližně 1 čajovou lžičku směsi na křečíka a den. U nás krmíme větší množství (cca vrchovatou lžíci na křečíka) 1x za 3 dny, aby si křečíci mohli vytvářet přirozené "zásoby". Čerstvého krmiva podáváme takové množství, které křečík během několika hodin zkonzumuje, tzn. u zeleniny malá kostička (cca 1x1 cm), u ovoce ještě méně. Není žádoucí, aby si křečík vlhkou potravu schovával na horší časy - může v ubikaci začít hnít nebo plesnivět. Případné zbytky čerstvého/vlhkého krmiva proto z ubikace vyhazujeme. 

Samozřejmostí je neustálý přístup k čisté pitné vodě!

Ochočení

Roboráčci samotní kontakt s člověkem k životu nepotřebují. Ale pokud chcete křečíka, který se vás nebude bát, je to u naprosté většiny možné. Potřebujete jen trošku trpělivosti. :) Pokud zvolíte mládě z chovatelské stanice, kde mláďata znají člověka od prvních dnů, máte velkou část práce za sebou. Roboráčci sice nikdy nebudou zvířata na mazlení, ale lze je zvyknout na ruku, aby si vzali pamlsek, případně se nechali zvednout nebo pohladit. Více o povaze a temperamentu roboráčků najdete v dolní části článku Obecně o roboráčcích.

Přinesli jste si domů nového roboráčka, co teď? Po přendání do nové ubikace nechávám křečíka 2-3 dny rozkoukat. Teprve když je v novém prostředí v klidu, začínám zvykat na sebe. V začátku nezkoušejte křečíka chytat, pokud to není nutné. Naopak pokládejte ruce do boxu, aby si vás mohl křečík očichat. Pohybujte se pomalu, nespěchejte, rychlé pohyby křečíka jen vyděsí. Když se křečík ruky nebojí a přijde se podívat, můžete zkusit nabídnout pamlsek z prstů (moučný červ, slunečnicové semínko, klíčky apod.). Nezoufejte, pokud si křečík jídlo nevezme, jen k vám ještě nemá dostatečnou důvěru a potřebuje čas. Kolik času tato "fáze" zabere je velmi individuální. Mládě od chovatele si může pamlsky v klidu brát druhý den, u roboráčka z velkochovu (zverimexu) to může být práce na několik týdnů nebo i měsíců. 

Pokud si váš roboráček bere pamlsky a ideálně je chroupe na místě (= neběží se s nimi hned schovat) máte téměř vyhráno. Stačí si jen dát pamlsek na dlaň a nechat křečíka, aby si pro něj došel. Když se i to daří a křečík pamlsky spokojeně chroupe na dlani, můžete začít ruku pomalu zvedat. Snažte se postup neuspěchat, pokud roboráčka zradíte, budete si muset důvěru opět zdlouhavě získávat. 

Hlavně novým majitelům roboráčků vždy doporučuji křečíky zvedat velmi opatrně a ze začátku ideálně nízko nad ubikací nebo nad měkkým povrchem (postel atp.). Přezdívka "turbokřečíci" je totiž naprosto výstižná. Jsou schopní v mžiku opravdu hodně zrychlit a z ruky seskočit dolů, což by při pádu z výšky mohlo být pro křečíka fatální. Pokud si nejste ze začátku jistí, pomozte si pomocí papírové ruličky, ve které křečíka přenesete.